Konference STP: Těsnost vzduchotechniky přispívá k dekarbonizaci budov

Autor: Jakub Kmínek
Konference STP: Těsnost vzduchotechniky přispívá k dekarbonizaci budov

Energie, kterou nevidíme

Dekarbonizace budov patří mezi klíčové priority evropské energetické politiky. Zatímco většina pozornosti směřuje na obálku budovy, zdroje tepla nebo obnovitelné zdroje, často uniká jeden z největších skrytých zdrojů ztrát – netěsnosti ve vzduchotechnických rozvodech. Ty zvyšují spotřebu energie ventilátorů i potřebu tepla a chladu pro úpravu vzduchu, a tím zásadně ovlivňují uhlíkovou stopu provozu.

Jak uvádí článek prezentovaný Dalimilem Petrilákem na konferenci Klimatizace a větrání 2025, „netěsnosti mohou zvýšit spotřebu ventilátorů o desítky procent“ (Fisk et al., LBNL 2004). Konferenci pořádá každé dva roky Společnost pro techniku prostředí a jedná se o prestižní akci pro projektanty, inženýry a odborníky na TZB budov pro výměnu informací z oboru a navazování kontaktů. Letos se konference účastnilo přes 500 expertů.
Prezentované výsledky potvrzují i zkušenosti z reálných projektů Alkionu. Systém, který vykazuje úniky na úrovni běžné třídy ATC 5 (A), může mít ve srovnání s potrubím třídy ATC 2 (D) několikanásobně vyšší ztráty. Taková netěsnost znamená, že ventilátor musí trvale překonávat vyšší tlakové ztráty, což se promítá do vyšší elektrické spotřeby i opotřebení zařízení.

Když rozhodují procenta

Historické normy (ČSN EN 1507, 12237) rozlišovaly třídy těsnosti A–D, novější norma ČSN EN 16798-3 (resp. ČSN EN 17192) však přinesla přesnější systém ATC 1–7. Pro lepší představu:
– ATC 5 (A) odpovídá přibližně 6 % úniku vzduchu,
– ATC 3 (C) kolem 0,7 %,
– a ATC 2 (D) pouze 0,2 % objemového průtoku.

Rozdíl několika procent tak v praxi představuje více než devadesátiprocentní pokles ztrát, což potvrzují i výsledky měření UCEEB. Právě tato data byla základem pro výpočtovou případovou studii prezentovanou v rámci konference.

Stáhněte si celý odborný článek.

Výsledky měření UCEEB: od teorie k praxi

V rámci společného projektu Alkion – ČVUT UCEEB proběhlo v roce 2024 měření těsnosti vzduchotechnického potrubí před a po aplikaci technologie Aeroseal. Zkušební síť vykazovala před utěsněním třídu ATC 5 (A), po aplikaci Aerosealu dosáhla hodnot ATC 2 až ATC 3 (třídy D a C). Podle závěrečné zprávy UCEEB klesla netěsnost o 92 až 96 %, přičemž u pracovního tlaku 400 Pa dosáhlo potrubí nejvyššího zlepšení.
PIV anemometrie navíc ukázala, že k úplnému utěsnění otvoru o průměru 4 mm dochází během několika minut – proces je tedy nejen účinný, ale i rychlý.

Snímek z PIV anemometrie – UCEEB.

Modelový objekt: úspory v řádu desítek megawatthodin

Na základě těchto výsledků zpracovalo UCEEB výpočtovou případovou studii velkoprostorové prodejny s návrhovým průtokem 54 680 m³/h.
Výchozí netěsnost odpovídala přibližně 11 % objemového průtoku (třída ATC 6 / 2,5A), po utěsnění klesla na 1 % (třída ATC 2 / C).
Dispoziční tlak ventilátoru se snížil z 421 Pa na 345 Pa a příkon z 19,4 kW na 13,8 kW. Při běžné otevírací době 14 hodin denně to představuje úsporu 28,6 MWh ročně, tedy více než 28 000 kWh elektrické energie u jediného systému. U provozů s nepřetržitým chodem by roční úspora dosáhla téměř 50 MWh.

Praktické dopady a doporučení

Zlepšení těsnosti se neprojevuje jen v energetické bilanci. Zatěsněné systémy zajišťují stabilnější tlakové poměry, rovnoměrnější přívod vzduchu do koncových zón a nižší hlučnost. Z praxe víme, že po aplikaci Aerosealu se mění i chování regulačních prvků – systémy s VAV klapkami pracují plynuleji a lépe reagují na řízení podle skutečných potřeb.

Pro projektanty a provozovatele z toho plyne jednoznačné doporučení: měřit těsnost podle ČSN EN 12599 (Větrání budov – Zkušební postupy a metody měření pro předávání větracích a klimatizačních zařízení), vyhodnocovat skutečné úniky a cílit na třídy ATC 2 až ATC 3 (třídy D a C).
Tyto hodnoty odpovídají únikům maximálně jednoho procenta objemového průtoku, což je dnes dosažitelné i u stávajících systémů bez nutnosti stavebních zásahů.

Využití technologie Aeroseal během experimentu na UCEEB-ČVUT.

Aeroseal jako nástroj dekarbonizace

Závěry článku publikovaného ve sborníku STP potvrzují, že moderní metoda interního těsnění potrubí je účinným nástrojem dekarbonizace budov. Omezením ztrát vzduchu se snižuje nejen spotřeba ventilátorů, ale i energetické nároky na ohřev a chlazení vzduchu. V součtu to představuje desítky megawatthodin úspor ročně a citelný pokles emisí CO₂.

Jak zaznělo v příspěvku na konferenci:

Těsnost vzduchotechnických rozvodů je oblast, která byla dlouho přehlížena, přestože má přímý vliv na energetickou bilanci budov. Moderní technologie dnes umožňují snížit úniky o více než 90 % a dosáhnout úspor energie v řádu desítek MWh ročně.

Závěr

Těsnost vzduchotechniky je víc než detail – je to parametr, který rozhoduje o tom, zda budova skutečně splňuje svůj energetický a ekologický potenciál. Technologie Aeroseal přináší investorům i projektantům praktickou cestu, jak dosáhnout vyšších tříd těsnosti, stabilnějšího provozu a rychlé návratnosti investice. Pro dekarbonizaci budov tak představuje jeden z nejefektivnějších a nejméně invazivních kroků, které lze dnes realizovat.

Přečtěte si celý odborný článek.

Mohlo by vás také zajímat