V červenci jsme spojili síly s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov UCEEB při ČVUT v Buštěhradu. Připravili jsme rozsáhlý experiment, při kterém jsme exaktně změřili efektivitu těsnění potrubí technologií AEROSEAL a podařilo se vytvořit také unikátní vizualizaci celého procesu.
Máte zájem o celou studii UCEEB ČVUT? Napište nám!
Těsnění s Aerosealem
Pro experiment jsme postavili speciální potrubní trasu, která měla celkovou plochu 71 m2. Tu jsme připravili tak, že při nezávislém měření splňovala třídu těsnosti ATC5 – A, což je pro většinu objektů nevyhovující jak z pohledu efektivity ventilátoru tak z pohledu správného fungování celého systému. VZT potrubí jsme zatěsnili Aerosealem a poté proběhlo opět nezávislé kontrolované měření těsnosti při přetlaku i podtlaku. Potvrdilo se to, co jsme předpokládali. Podařilo se nám potrubí zatěsnit až na těsnost třídy ATC2 (D). To v podstatě odpovídá vodotěsnému potrubí.
Tabulka hezky ukazuje, jak se díky Aerosealu zlepšila těsnost testovaného potrubí v závislosti na přetlaku. Samotné těsnění jsme prováděli při tlaku 400 Pa.
Na grafu je také dobře vidět, jak se netěsnost mění při různých hodnotách přetlaku a závislost není lineární. Díky kolegům z UCEEB tak máme prokázáno jak chování potrubí při různé úrovni natlakování tak účinnost technologie AEROSEAL při přetlaku od 100 Pa až po 1000 Pa.
Zde také citace přímo ze závěrečné zprávy, kterou připravil Ing. Martin Kny, PhD.:
“Po zatěsnění zkušební potrubní sítě systémem AEROSEAL došlo k významnému vzrůstu těsnosti.
Výchozí potrubní síť vyhovovala pro podtlak a přetlak požadavkům dle ČSN EN 16798-3 na třídu těsnosti ATC5 (dle ČSN EN 1507 třídu těsnosti A). Po zatěsnění již splňovala pro přetlak požadavky třídy ATC 2 a pro podtlak třídy ATC 3 (dle ČSN EN 1507 pro přetlak třídy těsnosti D a pro podtlak C).
Po utěsnění klesla netěsnost při přetlaku (v závislosti na hodnotě přetlaku) o cca 92 až 96 %. Při podtlaku byl pokles nepatrně nižší a dosahoval hodnot cca 90 až 92 %.“
Vizualizace laserovou anemometrií
Druhou částí celého experimentu byla pro nás velice zajímavá metoda vizualizace pomocí PIV laserové anemometrie. Jak tato metoda funguje a v čem spočívá?
Metoda vychází z optického sledování pohybu značkovacích částic rozptýlených v měřeném prostředí. Průběh měření je následující. Měřený prostor s rozptýlenými značkovacími částicemi (lze využít i těsnící částice aerosolu systému AEROSEAL) je osvícen laserovou rovinou. Kolmo k rovině je umístěna kamera, která je ve snímku schopna zachytit a rozlišit jednotlivé částice (osvícené laserem). Během měření kamera zaznamenává tzv. dvojsnímky. Jedná se o dva snímky v definovaném časovém odstupu dt (řádově několik desítek až stovek μs). Pro zvýšení světelného výkonu laseru a pro dobré osvětlení značkovacích částic je pro měření použit pulzní laser. Frekvence pulzů (záblesků) laseru je synchronizovaná se snímáním kamery.
Na výsledných dvojsnímcích z kamery lze identifikovat jednotlivé částice nesené proudem vzduchu. Ze znalosti směru a dráhy posunu značkovacích částic je při známém časovém odstupu v dvojsnímku, možné stanovit rychlosti proudění v jednotlivých bodech a posléze z měřených bodů vytvořit vektorové pole rychlostí proudění vzduchu.
Vše jsme zaznamenávali při těsnění otvoru o průměru 4mm ve stěně VZT potrubí.
A jak to vše dopadlo?
Z PIV měření, které bylo použito pro analýzu způsobu utěsňování kruhové netěsnosti o průměru 4 mm, je zřejmé, že doba utěsňování je poměrně krátká. I při nepříznivých podmínkách při aplikaci aerosolu AEROSEAL do potrubí (jednalo se o třetí měření v řadě, kdy již bylo potrubí utěsněné, to vedlo k pomalému šíření aerosolu v potrubí) došlo k úplnému utěsnění do 5 min. K utěsnění dochází postupně, v průběhu měření postupně klesala výtoková rychlost i dosah proudu.
Máte zájem o celou studii UCEEB ČVUT? Napište nám!
Projekt Utěsnění vzduchotechnického potrubí systémem AEROSEAL CZ.01.01.01/05/23_009/0003614 je spolufinancován Evropskou unií.
