Bytový dům v Praze: třída C (ATC 3) dosažena bez bourání

Téměř dokončený bytový dům se připravoval na kolaudaci. Investor požadoval, aby vzduchotechnický systém splňoval těsnost třídy C (ATC 3) podle projektu. Při kontrolním měření však instalační firma zjistila, že většina vertikálních potrubí ve stoupačkách odpovídá pouze třídě A (ATC 5), místy B (ATC 4). Problémem bylo, že šachty už byly zazděné a k potrubí nebyl žádný přístup.

Hrozilo, že instalační firma bude muset zdi v koupelnách vybourat a potrubí ručně přetěsnit, což by znamenalo výrazné zdržení i náklady. Obrátila se proto na Alkion, který navrhl řešení pomocí aerosolového těsnění Aeroseal.

Pod vedením projektového manažera  Martina Přidala se podařilo během tří dnů utěsnit všech přibližně dvacet vertikálních potrubí v domě. Měření po aplikaci při provozním tlaku 250 Pa prokázalo pokles netěsností o více než 90 % a dosažení požadované třídy C (ATC 3), v některých úsecích dokonce s rezervou ke třídě D (ATC 2). Celá akce – od prvního kontaktu po odevzdání protokolů – trvala pouhých deset dnů. Výsledek: splněné požadavky investora, žádné bourání a včasná kolaudace.

Kancelářská budova: ztráty vzduchu a hluk odstraněny během několika dní

Majitel nové kancelářské budovy nedaleko Kolína ve středních Čechách nebyl spokojen s kvalitou provedení nového systému od původní instalační firmy. Podle dat ze softwaru měření a regulace se ze systému ztrácelo přibližně 20–25 % vzduchu a v některých částech potrubí docházelo k pískání a syčení vzduchu kvůli velkým netěsnostem. Opakované opravy a přelepování spojů hliníkovými páskami situaci nevyřešily.

Investor se proto obrátil přímo na Alkion, aby zajistil kompletní dotěsnění VZT systému. Projektová dokumentace požadovala minimálně třídu B (ATC 4). Tým vedený Martinem Přidalem zvolil metodu Aeroseal a během několika dnů provedl plošné utěsnění přívodního systému celé budovy. Pro ilustraci – při tlaku 250 Pa a ploše potrubí kolem 35 m² na jednom úseku klesl únik u hlavních větví ze zhruba 160 litrů za sekundu na méně než 6 litrů za sekundu. Výsledná těsnost odpovídala třídě C (ATC 3).

Investor měl k dispozici přímá data z VZT jednotky i z regulátorů průtoku, takže zlepšení bylo patrné okamžitě – stabilní průtoky na koncových prvcích, žádný hluk a nižší zatížení ventilátorů.

Jeden princip, mnoho přínosů

Oba projekty ukazují, že netěsnosti rozvodů nemusí znamenat bourání, zdržení ani pokuty za pozdní dodání díla. Technologie Aeroseal dokáže potrubí utěsnit zevnitř,  a to pouze v místech úniku, bez zásahu do stavebních konstrukcí. Celý proces probíhá pod dohledem softwaru, který průběžně měří průtok a tlak, a po dokončení vystaví protokol s hodnotami před a po těsnění.

Výsledky dosažené v praxi odpovídají i laboratorním měřením provedeným na ČVUT UCEEB (Univerzitní centrum energeticky efektivních budov), které potvrdilo snížení netěsností potrubních systémů o více než 90 % a dosažení tříd těsnosti až D (ATC 2).

Z pohledu investora i dodavatele je výsledek dvojí: jistota splnění normových požadavků a měřitelný provozní přínos. Systém po zatěsnění pracuje s nižším tlakem, ventilátory spotřebovávají méně energie a vzduch proudí rovnoměrně do všech zón.

Závěr

Ať už jde o bytový dům krátce před kolaudací nebo o novou kancelářskou budovu, metoda Aeroseal se osvědčila jako rychlé a efektivní řešení, které eliminuje ztráty vzduchu a vrací VZT systémům stabilitu. V obou případech se podařilo dosáhnout požadované těsnosti (C – ATC 3, místy D – ATC 2), zlepšit provozní parametry a splnit termíny. Technologie vyvinutá na University of California, Berkeley dnes pomáhá běžným budovám po celém světě fungovat úsporněji, tišeji a s nižší ekologickou stopou.

Jsme tu pro vás!

Potřebujete vyřešit problém ve vaší budově?

tesnepotrubi.cz

Martin Přidal

Projektový manažer

Článek Dva různé problémy, jedno řešení: Technologie Aeroseal zachránila termíny i energii se nejdříve objevil na Alkion.

Co jsou bezprašné prostory (cleanrooms)?

• Tyto prostory jsou vybaveny řízenou teplotou a vlhkostí. Ve stropních podhledech nenajdete sádrokarton, tak, jak to bývá v klasických kancelářích – stropy jsou zde zpravidla kovové, vzduchotěsné a všechny hrany jsou přetěsněny speciálním tmelem.
• Vzduch je filtrován pomocí HEPA nebo ULPA filtrů.
• Prostory jsou rozděleny podle čistotní třídy (např. ISO 1 až ISO 9) – čím je číslo nižší, tím méně částic lze ve vzduchu najít.

Co se stane, když vzduchotechnika v bezprašných prostorách natáhne saze po požáru?

Pojem „bezprašné prostory“ jsme si již dopodrobna vysvětlili a nyní si představme, že v takovém výrobním závodu či superčisté laboratoři zahoří. Vzduchotechnika natáhne saze a spaliny do svých útrob a scénář s potenciálními katastrofálními následky je na světě. Saze totiž obsahují uhlík, kovy, toxiny a kyselé zbytky, které následně ulpí na površích; zbytek těchto toxinů pak zůstane levitovat v ovzduší. Mikroskopické částice se velice snadno rozšíří ventilačním systémem do všech částí bezprašné místnosti a citlivé polovodiče, senzory či biologický výzkum jsou v tu ránu narušeny. V takových laboratořích se navíc můžeme setkat se zanesením optiky, ve výrobních závodech pak třeba s narušením laserové litografie. Samotné filtry ve vzduchotechnických komponentech jsou znehodnoceny z důvodu zhoršení jejich účinnosti a ventilace, nemluvě o celkovém narušení čistotní třídy dané místnosti (např. z ISO 5 na třídu ISO 9 či horší).

Od požáru k čistotě

Naše společnost čas od času k podobným případům vyjíždí – nejedná se však o klasické čištění vzduchotechniky. Zpravidla nás poptá sanační firma, která nás seznámí s rozsahem škod, požadavky na čistotu a vytipováním jednotlivých vzduchotechnických úseků. Na podobný projekt se tak musíme dopodrobna připravit, nastudovat veškeré dotčené vzduchotechnické trasy a zvolit patřičný postup pro obnovení bezprašného stavu VZT potrubí. Často se stává, že jsou jednotlivé místnosti od sebe odděleny speciálními zipovými přepážkami, které zabraňují dalšímu šíření nečistot. Do jedné z takových kójí vstoupíme, veškeré komponenty a zařízení překryjeme dodatečnou vrstvou zakrývací fólie a vydáváme se čistit kontaminované potrubí. Zpravidla volíme metodu tryskání suchým ledem, neboť se jedná o šetrnou a neabrazivní formu čištění vzduchotechniky. Na co je však potřeba dbát zvýšenou pozornost, je směr prováděného čištění: po zmapování plánů vzduchotechniky začneme u nejzazšího přívodního či odtahového místa a systematicky pokračujeme směrem ke vzduchotechnické jednotce – v případě, že bychom jednotlivé úseky čistili náhodně, vzniká nebezpečná a bezvýchodná situace: stlačený vzduch z našich výkonných kompresorů totiž nečistoty vrátí do již vyčištěných úseků a výsledky naší práce tak zcela znehodnotí. Vzduchotechnické potrubí nestačí „projet“ jednou, po vytryskání daného úseku vnitřní opláštění dočišťujeme speciální chemií, pomáháme si izopropylalkoholem a lihem. Se stejnou pečlivostí se staráme o jednotlivé anemostaty, vyústky či mřížky ve stropních podhledech – zde volíme speciální chemickou lázeň, která si s kontaminací těchto vzduchotechnických komponentů hravě poradí. Na přívodní potrubí napojujeme náš výkonný odtahový ventilátor, který nečistoty polapí a ty zůstanou v HEPA filtrech. Nečistoty z odtahového potrubí pak posíláme do filtrů ve vzduchotechnické jednotce, kterou následně kompletně vydezinfikujeme. Po vyčištění potrubí dané úseky vydezinfikujeme též a aplikujeme pohlcovač pachu. Speciální kategorií jsou pak laboratoře, ve kterých zpravidla narážíme na plastové potrubí. Kyseliny, které zde laboranti používají, by totiž mohly poničit klasické pozinkované potrubí, plastové potrubí je však proti tomuto imunní. V takovém případě pak volíme plastové revizní otvory, skrze které do potrubí vstupujeme a podle situace instalujeme buď PVC či PPE revizní dvířka.

Ve spolupráci se sanační firmou

Čištěním vzduchotechniky to ale nekončí. Bezprostředně po skončení našich prací na místo činu nastupuje sanační firma, která důkladně očistí stěny, podlahy, stropy, zařízení a nástroje. Jsou prováděny kontroly vzdušných částic a prostředí se opakovaně testuje. Vše probíhá pod neustálou aktivní koordinací mezi našimi techniky a sanační firmou, která zodpovídá za předání prostor zákazníkovi ve stavu, v jakém se nacházely před požárem. Čistý prostor totiž musí znovu splňovat předepsanou čistotní třídu podle norem (např. ISO 14644-1), aby zde mohla být obnovena výroba či biologický výzkum.

V hlavní roli ochranné pomůcky

Pro zachování maximální bezpečnosti našich techniků (a recipročně pro zachování maximální čistoty prostředí) pečlivě volíme ochranné pomůcky. Do terénu vyrážíme oděni v overalech různých propustností, na boty používáme návleky a ruce jsou zpravidla chráněny dvěma vrstvami rukavic (spodní vrstvou gumových a zevní vrstvou textilních).

Zvláštní péče je věnována ochraně dýchacích cest: používáme obličejové štíty a polomasky vybaveny ABEK filtry. Jedná se o typ filtrů, který dýchací cesty chrání před různými chemickými látkami. Zkratka ABEK označuje typy škodlivin, proti kterým filtr chrání:

• A – organické plyny a páry s bodem varu nad 65 °C (např. rozpouštědla jako toluen, benzen, aceton)
• B – anorganické plyny a páry (např. chlor, sirovodík, kyanovodík)
• E – kyselé plyny a páry (např. oxid siřičitý, chlorovodík)
• K – čpavek a jeho deriváty (např. aminy)

Filtry mohou být kombinované (např. ABEK1, ABEK2 nebo ABEK3), kde číslo označuje třídu filtru, tj. jeho kapacitu:

• 1 – nízká kapacita
• 2 – střední kapacita
• 3 – vysoká kapacita

Příklad: ABEK2 filtr chrání proti všem uvedeným typům plynů a má střední kapacitu zadržování.

Před ABEK filtry dodatečně instalujeme filtry prachové, které riziko vdechnutí škodlivin dále eliminují na minimum. Naše techniky si zkrátka představte jako kosmonauty s povolením zabíjet škodliviny.

Odpady po čištění vzduchotechniky a jejich likvidace

Po čištění vzduchotechniky vzniká odpad v podobě prachu, filtrů, usazenin, maziv, čisticích prostředků atd. Tento odpad je klasifikován jako nebezpečný nebo kontaminovaný, zejména v případě prostor farmaceutického nebo biologického průmyslu. Odpady jsou tříděny podle katalogového čísla odpadu dle vyhlášky (např. 16 02 13 – použité zařízení, 15 02 02 – absorbenty, filtrační materiály, apod.). Nasbíraný odpad proto umisťujeme do speciálně určených nádob, které jsou uzavíratelné, antistatické a prachotěsné. Během jeho sběru tento odpad označujeme a evidujeme (včetně typu, množství a původu) za doprovodu dodržování interních postupů. Následně odpad dočasně ukládáme ve vyhrazených skladech, mimo čistý prostor, ale stále v zónách se specifickými požadavky na kontrolu – tento sklad musí splňovat požadavky na větrání, označení, zabezpečení a havarijní opatření.

Odpady následně předáváme autorizované certifikované firmě, která má oprávnění s daným druhem odpadu nakládat. Předání probíhá dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, a je doloženo evidencí (např. elektronicky přes ISPOP nebo EKO-KOM, pokud je relevantní).

Závěrem

Pokud vzduchotechnika nasaje saze po požáru, dochází k rozsáhlé kontaminaci, která může:

• Způsobit ztráty na výrobě a materiálu za miliony až miliardy korun
• Vyžadovat úplnou dekontaminaci VZT systému
• Vynutit dlouhodobé přerušení výroby

Je to jeden z nejhorších scénářů, kterým se provozovatelé čistých prostor snaží předejít přísnými protipožárními opatřeními. Naši technici jsou proto připraveni nasadit veškeré úsilí pro obnovení výroby či nákladného výzkumu za rekordně krátkou dobu a eliminovat tak další nechtěné ztráty. Spokojenost a dlouhodobá udržitelnost našich zákazníků včetně loajality spolupracujících sanačních firem jsou v tomto případě naší prioritou.

Článek Jak probíhá sanace VZT potrubí v superčistých laboratořích? se nejdříve objevil na Alkion.

Máte zájem o celou studii UCEEB ČVUT? Napište nám!

Těsnění s Aerosealem

Pro experiment jsme postavili speciální potrubní trasu, která měla celkovou plochu 71 m2. Tu jsme připravili tak, že při nezávislém měření splňovala třídu těsnosti ATC5 – A, což je pro většinu objektů nevyhovující jak z pohledu efektivity ventilátoru tak z pohledu správného fungování celého systému. VZT potrubí jsme zatěsnili Aerosealem a poté proběhlo opět nezávislé kontrolované měření těsnosti při přetlaku i podtlaku. Potvrdilo se to, co jsme předpokládali. Podařilo se nám potrubí zatěsnit až na těsnost třídy ATC2 (D). To v podstatě odpovídá vodotěsnému potrubí. 

Tabulka hezky ukazuje, jak se díky Aerosealu zlepšila těsnost testovaného potrubí v závislosti na přetlaku. Samotné těsnění jsme prováděli při tlaku 400 Pa.

Na grafu je také dobře vidět, jak se netěsnost mění při různých hodnotách přetlaku a závislost není lineární. Díky kolegům z UCEEB tak máme prokázáno jak chování potrubí při různé úrovni natlakování tak účinnost technologie AEROSEAL při přetlaku od 100 Pa až po 1000 Pa.

Zde také citace přímo ze závěrečné zprávy, kterou připravil Ing. Martin Kny, PhD.:
“Po zatěsnění zkušební potrubní sítě systémem AEROSEAL došlo k významnému vzrůstu těsnosti.
Výchozí potrubní síť vyhovovala pro podtlak a přetlak požadavkům dle ČSN EN 16798-3 na třídu těsnosti ATC5 (dle ČSN EN 1507 třídu těsnosti A). Po zatěsnění již splňovala pro přetlak požadavky třídy ATC 2 a pro podtlak třídy ATC 3 (dle ČSN EN 1507 pro přetlak třídy těsnosti D a pro podtlak C).
Po utěsnění klesla netěsnost při přetlaku (v závislosti na hodnotě přetlaku) o cca 92 až 96 %. Při podtlaku byl pokles nepatrně nižší a dosahoval hodnot cca 90 až 92 %.“

Vizualizace laserovou anemometrií

Druhou částí celého experimentu byla pro nás velice zajímavá metoda vizualizace pomocí PIV  laserové anemometrie. Jak tato metoda funguje a v čem spočívá?

Metoda vychází z optického sledování pohybu značkovacích částic rozptýlených v měřeném prostředí. Průběh měření je následující. Měřený prostor s rozptýlenými značkovacími částicemi (lze využít i těsnící částice aerosolu systému AEROSEAL) je osvícen laserovou rovinou. Kolmo k rovině je umístěna kamera, která je ve snímku schopna zachytit a rozlišit jednotlivé částice (osvícené laserem). Během měření kamera zaznamenává tzv. dvojsnímky. Jedná se o dva snímky v definovaném časovém odstupu dt (řádově několik desítek až stovek μs). Pro zvýšení světelného výkonu laseru a pro dobré osvětlení značkovacích částic je pro měření použit pulzní laser. Frekvence pulzů (záblesků) laseru je synchronizovaná se snímáním kamery.

Na výsledných dvojsnímcích z kamery lze identifikovat jednotlivé částice nesené proudem vzduchu. Ze znalosti směru a dráhy posunu značkovacích částic je při známém časovém odstupu v dvojsnímku, možné stanovit rychlosti proudění v jednotlivých bodech a posléze z měřených bodů vytvořit vektorové pole rychlostí proudění vzduchu.
Vše jsme zaznamenávali při těsnění otvoru o průměru 4mm ve stěně VZT potrubí.

A jak to vše dopadlo?

Z PIV měření, které bylo použito pro analýzu způsobu utěsňování kruhové netěsnosti o průměru 4 mm, je zřejmé, že doba utěsňování je poměrně krátká. I při nepříznivých podmínkách při aplikaci aerosolu AEROSEAL do potrubí (jednalo se o třetí měření v řadě, kdy již bylo potrubí utěsněné, to vedlo k pomalému šíření aerosolu v potrubí) došlo k úplnému utěsnění do 5 min. K utěsnění dochází postupně, v průběhu měření postupně klesala výtoková rychlost i dosah proudu.

Máte zájem o celou studii UCEEB ČVUT? Napište nám!

Projekt Utěsnění vzduchotechnického potrubí systémem AEROSEAL CZ.01.01.01/05/23_009/0003614 je spolufinancován Evropskou unií.

Článek AEROSEAL pod drobnohledem ČVUT se nejdříve objevil na Alkion.

Kam jsme se vydali tentokrát?

Obyvatele jedné východopražské bytovky trápily vysoké náklady za elektrickou energii. Pokyn od zákazníka tak zněl jasně: snížit energetickou náročnost této třípatrové budovy pomocí zatěsnění systému vzduchotechniky na třídu C.

Plánování do nejmenších detailů

Samotné aplikaci technologie Aeroseal předchází velice pečlivá příprava projektu. Pro správný výpočtový model potřebujeme znát přesnou plochu potrubí v m² – skrze výkresovou dokumentaci se tak detailně seznámíme jak s rozvržením VZT potrubí v jednotlivých prostorách, tak i s průměry tohoto potrubí, rozmístěním anemostatů, výdechových mřížek a dalších komponentů systému vzduchotechniky.

Po pečlivém zmapování trasy VZT potrubí následuje zalepení všech otvorů, které musí zůstat průchodné i po aplikaci Aerosealu. V případě této bytovky tak zalepujeme anemostaty a výdechové mřížky v jednotlivých bytech. U vyústění potrubí při vzduchotechnické jednotce naši technologii následně napojíme.

Vše probíhá rychle a efektivně – rozdělujeme se na několik vícečlenných týmů: dva týmy současně pracují v různých patrech budovy na zalepování otvorů v jednotlivých bytech, další tým připravuje technologii Aeroseal pro její následné napojení do celého systému vzduchotechniky, neméně důležitý je však i pozemní tým, který má na starost obsluhu elektrocentrály a dohlíží na logistiku celého projektu (ano, dokážeme být energeticky samostatní a poradíme si opravdu s ledasčím). Průběh příprav je skutečně radost pozorovat – synchronizace našich zkušených techniků je prověřena lety zkušeností, a tak můžeme brzy začít se samotnou aplikací Aerosealu.

Čas na utěsnění potrubí

Aeroseal připojujeme ke zdroji elektrické energie, zapojujeme hadici na stlačený vzduch (celý systém natlakujeme na 250-450 Pa) a řídící konzoli propojujeme plastovým chobotem s vyústěním u vzduchotechnické jednotky. Do tohoto chobotu zapojujeme též sondu, která monitoruje abnormální výkyvy tlaku ve VZT systému, což nám pomáhá detekovat potenciální problém v průběhu těsnění potrubí. Jakmile máme zapojeno, přichází na řadu zkušební test, při kterém se potrubí natlakuje a ověří se, že nedochází k nežádoucím únikům. Jakmile je tato fáze úspěšně dokončena, připojujeme Aeroseal konzoli ke zdroji aerosolu, jenž je do potrubí rozprašován speciální tryskou. Tímto způsobem těsníme nejprve odtahovou větev, následně se přesouváme na větev přívodní. Proces těsnění jedné vzduchotechnické větve trvá přibližně 90-120 minut, v závislosti na rozsahu projektu, počtu a velikosti netěsností.

Konzole Aeroseal komunikuje po celou dobu těsnění prostřednictvím datového kabelu s počítačem, který tento proces zaznamenává, vyhodnocuje a upozorňuje na případné nesrovnalosti či výstražná upozornění – projekt je tím pádem maximálně bezpečný. Během procesu těsnění jsme plastový chobot úmyslně nařízli, abychom se s Vámi podělili o viditelný výsledek – přesvědčte se sami:

A jak těsnění dopadlo?

Dvěma slovy – velice dobře. Pokud si přejete zjistit více, čtěte dál, rádi se s Vámi o výsledky podělíme:

• Původní únik ve VZT potrubí činil 630 litrů za sekundu při tlaku 450 Pa. Aeroseal dokázal nětěsnosti zredukovat o více než 98 % až na únik pouhých 9,8 litrů za sekundu a tím garantovat vzduchotěsnost třídy C.

Díky kompaktnosti této technologie jsme schopni celou sadu pro utěsnění vzduchotechnického potrubí naložit do jedné dodávky a společně s týmem techniků během několika desítek minut přijet i k Vám. Zajímá vás více informací? Podívejte se na naše ilustrační video nebo na náš speciální web aeroseal.tech! Níže přikládáme pár dalších fotografií z této povedené akce:

Článek Aeroseal v praxi přináší velice uspokojivé výsledky! se nejdříve objevil na Alkion.

Technologie Aeroseal je a není žhavá novinka. V USA je na trhu již přes 20 let, ale v Evropě se technologie teprve etabluje. Teď ji Alkion přináší i do České republiky – koupili jsme stroj a tým našich techniků se vydal do Německa na školení a získal potřebnou certifikaci.

O jakou technologii tedy jde?

Jak už název napovídá, jedná se o směs částic v plynu – tzv. aerosol. Ta se vpustí do natlakovaného potrubí v takovém množství, aby se dostala i do těch nejmenších skulinek. Jakmile se dostane do místa, kde je nižší tlak a je tam tedy netěsnost, začne aerosol vyplňovat tyto mezery až do úplného utěsnění. Aerosol poté zatuhne a potrubí je zcela utěsněno. A když jsme zmiňovali ty nejmenší skulinky – aerosol naopak dokáže utěsnit i ‘díry’ do velikosti 1,5 cm! Ještě doplňme, že pro aplikaci Aerosealu není třeba přístup k rozvodu celého potrubí a nevystavuje potrubí žádnému nadměrnému zatížení. 

Proč Aeroseal použít?

I když budete mít tu nejlepší a nejnovější vzduchotechniku, nevyhnete se netěsnostem. O vzduchotechnice, která je už nějakou dobu používaná ani nemluvě. Každá netěsnost způsobuje únik vzduchu a ten se nedostává tam, kde ho potřebujeme –  je ho tedy potřeba vhánět do systému víc  a systém musí pracovat na vyšší výkon, což nás bude stát více peněz za energie i za údržbu systému. V dnešní době cen za energie je jakákoliv úspora významná, úspory v desítkách procentech jsou ale nevídané. Tím, že se nebude vířit vzduch v podhledech nebo šachtách dosáhneme i zlepšení kvality vzduchu i zlepšení komfortu a zdraví zaměstnanců. Neméně důležitou výhodou je i snižování emisí skleníkových plynů budovy. Zlepšení udržitelnosti životního prostředí pak vede i k výhodnějším úvěrům či zájmu investorů. 

Co se týče návratnosti investice, ta je obvykle 3-5 let (záleží na typu budovy a systému vzduchotechniky). Při garantované funkčnosti zatěsnění 10-15 let jde o jednu z nejefektivnějších investic v rámci správy nemovitostí. 

Co je k aplikaci potřeba a jak funguje?

Pokud chceme mít potrubí dobře utěsněné, je dobré ho mít předem také čisté. Protože ušetřit na energiích je jedna věc, mít nejvyšší možnou výkonnost vzduchotechnického systému je druhá.  V Alkionu umíme potrubí čistit často i za provozu a poradíme si opravdu s ledasčím. Dezinfekce je dalším logickým krokem před aplikací Aerosealu. 

A co by to bylo za technologii, kdybychom neměli důkaz o její funkčnosti a efektivitě. Proto před aplikací změříme těsnost potrubí, zjistíme, kolik uniká vzduchu tam, kde to není žádoucí a to po aplikaci Aerosealu měření zopakujeme. Potrubí má obvykle třídu těstnosti A nebo B, po využití technologie Aeroseal se snadno dostane potrubí do třídy C nebo i D. Úniky vzduchu jsou pak mnohonásobně nižší. Dosáhnout třídy těsnosti C a D je současnými metodami velice obtížné a drahé, zatěsnění Aerosealem se tak stává jasnou volbou.
Dva příklady za tisíc slov: V nemocnici v rakouském Welsu se díky technologii Aeroseal podařilo třídu těsnosti zlepšit z B na D a tím ušetřit 2.225 m3/hod za jeden průměrný den v roce. V Norsku v DigiPlex Data-Center byl pak únik ze vzduchotechnického systému snížen o 90 %! Systém tak může pracovat jen na 70 % svého výkonu a redukce nákladů je opravdu zásadní. 

I nám zprvu přišla tato technologie až příliš zázračná. Důkazy jsou však nezvratné. Ozvěte se nám a připravíme řešení s úsporami i pro váš objekt!

Chcete snížit spotřebu energie?

Jsme tu pro vás!

Martin Přidal

Projektový manažer

Článek Desítky procent úspor díky těsnému VZT potrubí! se nejdříve objevil na Alkion.

1. Stoupací potrubí

Jak vlastně k větrání prostřednictvím stoupacího potrubí dochází? Základem je rozdílnost teplot uvnitř a vně budovy, které se projeví i ve stoupacím potrubí odvádějícím vzduch z bytových jednotek. Díky rozdílům v teplotách vzduchu může docházet v létě ke vtahování teplého vzduchu z okolí do potrubí, v němž je vzduch chladnější, a v zimě zase naopak ke vstupování chladného vzduchu potrubím do vytápěné budovy. Docházet však může i k nechtěnému silnému větrání a velkým tepelným ztrátám. Popsaný efekt se může projevit i zvýšením prašnosti a tím i přenášením pachu mezi bytovými jednotkami. Také instalování současných dobře těsnících oken snižuje funkčnost větrání a nevhodným přívodem vzduchu pak může v některých částech domu, jakými jsou schodiště či společná chodba, vznikat podtlak.

Nevýhody této varianty odvětrávání: Zvýšené riziko prašnosti, vznik nežádoucího podtlaku, riziko sdílení pachů mezi bytovými jednotkami.

2. Stoupací potrubí s rotačními hlavicemi

Rotační hlavice jsou známy jako prvky ventilace dvouplášťových střech. Hlavice je tvořena „cibulovitým“ radiálním kolem s dozadu zahnutými lopatkami. Fouká-li vítr, dochází ke spojení účinku podtlaku v ústí připojeného potrubí a podtlaku na sací straně rotujícího radiálního kola. V případě větru o rychlosti 20 km/h však nedochází k jeho dostatečnému náporu na lopatky těchto „větrných turbín” a efektivita odvětrávání je jen velice nepatrná, a to jak v osmipodlažních, tak i ve dvanáctipodlažních domech. Takovéto rotační hlavice se pro panelové a bytové domy proto nejeví jako vhodné, což mimo jiné potvrzuje i norma ČSN EN 15 665 – příloha NA.1 Systémy větrání obytných budov “Rotační větrací hlavice pro odvod vzduchu, pro jejich nízkou účinnost, se nedoporučují”.

Nevýhody této varianty odvětrávání: Nízká efektivita rotační hlavice z důvodu nedostatečného náporu vzduchu na její lopatky.

3. Hybridní větrací turbíny

Je třeba zvažovat, kdy mají hybridní verze turbín vlastně význam. Jejich použití je efektivní, pokud má motor ve vztahu k rozměrům radiálního kola dostatečné otáčky a výkon (například pro kolo s průměrem 450 mm lze uvažovat otáčky od 700 min-1 a P ≈ 300 W, 450 min-1 a P ≈ 200 W). Realita je však taková, že hybridní větrné turbíny dosahují většinou výkonu maximálně v řádu desítek W a jsou tak ve skutečnosti spíše radiálním střešním ventilátorem velice jednoduché konstrukce.

Nevýhody této varianty odvětrávání: Nedostatečný výkon hybridních větrných turbín má za výsledek nedostatečnou funkčnost tohoto systému odvětrávání jako celku.

4. Paralelní spojování dvou hlavic

Je váš bytový dům vybaven systémem paralelního spojování dvou hlavic? V tomto případě by se mohlo jednat o nejpravděpodobnější příčinu toho, proč ve Vašem obydlí není zajištěna efektivní cirkulace vzduchu. Tato možnost totiž při malých rychlostech větru nevede k žádoucímu výsledku. Kvůli paralelnímu spojení hlavic může navíc docházet k proudění vzduchu z okolního prostředí přes jednu hlavici do druhé a důsledkem je pak zastavení větracího principu v šachtě.

Nevýhody této varianty odvětrávání: Jedná se o nejméně efektivní variantu ze všech jmenovaných, většinou není zajištěna dostatečně efektivní cirkulace vzduchu.

5. Větrání rotačními hlavicemi

Rotační hlavice sice představují levnou a bezúdržbovou metodu pro nenáročná prostředí, jakými jsou dvouplášťové střechy hal či garáže, funkce větrání s rotačními hlavicemi je však závislá na rozdílu teplot, stejně jako samotný princip stoupacího potrubí, navíc i v případě hybridních hlavic je systém zcela závislý na povětrnostních podmínkách.

Nevýhody této varianty odvětrávání: Bezpodmínečná závislost rotačních hlavic na povětrnostních podmínkách může vyústit v jejich částečnou funkčnost a tím pádem i nespolehlivost.

Závěrečné doporučení:

Před instalací nového systému důrazně doporučujeme provést kontrolu čistoty a případné čištění stoupacího potrubí a následně doporučujeme pro všechny výše uvedené varianty zvážit instalaci výkonného motorizovaného ventilátoru o výkonu alespoň 300 W při 700 otáčkách za minutu, který zajistí dostatečné odvětrávání vnitřních prostor a zároveň se postará o spolehlivou funkčnost celého odvětrávacího systému.

Máte k tématu jakýkoliv dotaz?

Napište nám!

Napište nám!

Michal Červeň

obchodní zástupce

Článek 5 důvodů proč v paneláku nepoužívat samočinné turbíny se nejdříve objevil na Alkion.

Jak dlouho u nás pracuješ a jak svoji práci hodnotíš?

V Alkionu pracuji už osm let a tato práce mně přinesla spoustu zajímavých zkušeností a poznatků, včetně příležitostí podívat se do různých koutů světa. Celkově tedy mohu říci, že se jedná o velice zajímavou a dobrodružnou práci.

Jakou odborností se školení, kterého ses zúčastnil, zabývalo?

Školení se zabývalo čištěním odtahového potrubí z kuchyní a dodržováním doporučených bezpečnostních předpisů a norem.

Proč tohle školení vnímáš jako důležité?

Díky tomuto školení jsem získal nový pohled na postupy čištění vzduchotechniky v gastronomii a potravinářství. Naše požadavky na efektivitu a bezpečnost čištění se tedy ještě více zlepšily a získaný certifikát pak profesionalitu naší práce nejen dokazuje, ale i zaručuje.

Jaký je zásadní důvod, kvůli kterému se odtahové potrubí z kuchyně důrazně doporučuje čistit?

Hlavním důvodem, kvůli kterému odtahové potrubí z kuchyně čistíme, je požární riziko. V útrobách nečištěné vzduchotechniky totiž dochází k usazování nebezpečné vrstvy tuku, která se ve spojení s vysokými teplotami stává nebezpečně hořlavou látkou. V ohrožení tedy je nejen samotný systém vzduchotechniky, ale i celá budova a její bezprostřední okolí.

Jak školení vlastně probíhalo?

Moje cesta do Liverpoolu zahrnovala dva dny teoretické a praktické přípravy, završené závěrečnou zkouškou – dvě hodiny praktických dovedností a dvě hodiny teoretického testu. Komplexitu testu jenom potvrzovalo 75 otázek z oblasti čištění odtahového potrubí z kuchyně, které jsem úspěšně zodpověděl.

Určitě jsi na školení potkal spoustu jiných zahraničních firem. Jakou sis z těchto setkání odnesl zkušenost?

Na školení jsem potkal kolegy z mnoha různých zemí – ze Španělska, Belgie nebo třeba Islandu. Tato setkání mně umožnila porovnat metody čištění v různých zemích světa a přinesla mi spoustu podnětů k našemu dalšímu rozvoji a možné spolupráci s těmito firmami. Volný čas po školení jsme rádi využili ke společným aktivitám, kupříkladu společnému posezení u dobré večeře, kde jsme měli příležitost se poznat i na jiné než profesionální úrovni. Po vyprávění kolegů z Islandu mám ještě větší motivaci se tam jednou podívat na dovolenou!

Jak by mělo odtahové potrubí z kuchyně správně vypadat?

Toto školení mě utvrdilo v tom, že systém a stavba vzduchotechnického potrubí v kuchyních, co se České republiky týče, není ideální a má mnoho nedostatků – jako příklad si uveďme materiál, ze kterého by se takové potrubí mělo konstruovat. Velké množství českých podniků používá pro rozvody vzduchotechniky v kuchyních měkké flexi hadice, které jsou z hlediska bezpečnosti velkým požárním rizikem. Našim cílem je proto soustavně podobu kuchyňských systémů zlepšovat a poskytovat nejvyšší standard služeb.

Existuje něco, co evropské kuchyně z hlediska bezpečnosti čištění postrádají?

Jako zásadní problém vnímám skutečnost, že z hlediska kvality služeb neexistuje žádná norma či standard, a to jak v rámci České republiky, tak i celé Evropské unie. Nejsou sjednocené postupy ani intervaly čištění, které by požární riziko eliminovaly. Naše firma si je tohoto problému vědoma a zákazníkům tak jednotlivé intervaly čištění doporučuje a na individuální nedostatky včas upozorňuje.

Co by měl majitel nebo manažer restaurace udělat, pokud se chce o potrubí dobře starat?

V takovém případě by měl zajistit pravidelné kontroly stavu a znečištění vzduchotechniky prováděné pověřenou osobou a držet se doporučených intervalů čištění. Absolvováním těchto kroků si tak zajistí bezproblémový a především bezpečný chod systému vzduchotechniky. Rádi mu s tím pomůžeme, když teď na to máme i papír!

Článek Náš kolega získal novou certifikaci, přinášíme rozhovor se nejdříve objevil na Alkion.

Naše firma je největší firmou v ČR zabývající se čištěním vzduchotechniky. Jsme špičkou v oboru v rámci Evropy, proto jsme mohli Fakultě strojního inženýrství – Ústavu konstruování poskytnout řadu technických informací ohledně robotických zařízení a reálného prostředí, ve kterém pracují. Disponujeme několika typy vlastních robotů a naše oddělení vývoje se stále  intenzivně věnuje jejich inovaci. 

Využití robotického zařízení je ideální možností, jak čistit či provádět inspekce vzduchotechnických potrubí, které jsou lidem těžce nebo zcela nepřístupné. Použití robota ve spojení se suchým ledem představuje nejmodernější zařízení pro čištění odtahů. Suchý led je v současné době svými vlastnostmi ideálním médiem pro čištění vzduchotechniky. Rychlost tryskání malých částic (pelet) suchého ledu dosahuje nadzvukové rychlosti, tato síla je dostatečná pro odstranění velkého množství typů nečistot. Čištěný povrch není mechanicky narušován a je zbaven všech druhů plísní, virů a bakterií.

Popišme si nyní stručně, jak navržený robot vypadá. Zjednodušeně je robot otočná tryska na kolečkách nebo pásech. Suchý led je přiváděn tlakovou hadicí z tryskacího zařízení, kde se dávkuje suchý led do proudu stlačeného vzduchu. Aby mohl operátor řídit pohyb robota, je nutností přítomnost kamery a zároveň i dostatečné osvětlení. Největším konstrukčním oříškem je volba, jakým způsobem se bude robot pohybovat – kola či pásy? Podle tvaru potrubí jsou zvoleny takové komponenty, které umožňují náklon, minimální tření a maximální stabilitu robota v potrubí.

Z dalších vlastností , na které je kladen důraz, je nízká hmotnost, která umožní snadnou manipulaci, odolnost proti špíně a mechanickému poškození a lehká omyvatelnost. 

Výstupem práce bylo navržení tří modelů robotického zařízení, se snahou o co nejjednodušší konstrukci, jednoduchou výrobu a údržbu. Odlišnost variant je dána především ergonomickým řešením. Pohyb zařízení je vyřešen pásy, které jsou schopny náklonu. Díky jejich velké ploše se zvyšuje tření mezi plochami a zvyšuje tak stabilitu pohybujícího se zařízení. Vysoká hmotnost robota byla kompenzována modulárním řešením a umístěním tří madel na trup, čímž se zjednodušila manipulace pro obsluhu. Nedostatečnost robota samostatného pohybu vertikálními či strmými úseky potrubí byla vyřešena přidáním tzv. třetí nohy a přídavného lana. Třetí noha je schopna při spuštění centrovat polohu trysky vůči stěnám potrubí. Ideální polohy osy trysky při čištění můžeme dosáhnout pomocí výškové nastavitelnost robota a roztažitelnosti jeho nohou s pásy.

Vždy nás velmi těší, když můžeme podpořit studenty ve zkoumání nejen našeho oboru podnikání. Propojení teorie a osobní zkušenosti s průmyslovými aplikacemi v praxi považujeme za zásadní pro kvalitní vzdělání a posouvání vývoje vpřed. Vždy rádi studentům pomůžeme a oceňujeme jejich snahu a zájem.

Článek Spolupracovali jsme na návrhu nového designu robota pro čištění potrubí se nejdříve objevil na Alkion.

Nikdy ale nebyla prezentována naše práce na fotografiích. Při každé zakázce naše týmy fotí konkrétní místa před a po čištění. Z těchto rozdílových fotografií následně vzniká protokol, který zákazníkovi pošleme ve formátu PDF. Tento protokol slouží jako důkaz, že zákazník má vzduchotechniku vyčištěnou, jak pro případ řešení výše pojistného s pojišťovnou, tak například pro případ hygienické kontroly.

Ze srozumitelných důvodů vám nemůžeme ani naznačit, kde jsme tyto fotografie pořídili. Jedná se ale o průřez segmentů od vytížených kuchyní restaurací přes průmyslové podniky, panelové domy až po zaoceánské lodě.

Z rozdílových fotografií je patrné, že jsme schopni důkladně vyčistit různé druhy znečištění od letitého prachu přes mastnoty až po usazeniny, kaly a specifické „hmoty“ z odtahů výrobních linek. Při čištění je také často mnohem horší zápach, linoucí se z potrubí. Ale jak říkají naši zaměstnanci: “Na to si zvykneš!”.

Rozhodně doporučujeme nenechat zajít znečištění potrubí do podobného stavu. Jednak se vzduchotechnika stává v podstatě nefunkční, ale také vznikají obrovská požární i hygienická rizika. Pokud si nejste jistí, v jakém stavu váš systém je, dejte nám vědět a rádi se na to společně s vámi podíváme!

Článek 5 nejhorších případů znečištěného VZT potrubí! se nejdříve objevil na Alkion.

Pouze v některých případech lze použít centrální odtahový systém u zákazníka. Proto Alkion disponuje vybavením pro odsávání, které zahrnuje střednětlaké i vysokotlaké ventilátory s různými objemovými průtoky a podtlaky vzduchu. Podle rozsahu znečištění a typu provozu zvolíme ten nejvhodnější.

Během čištění se uvolněné nečistoty dostávají do vznosu. V tomto stavu jsou unášeny směrem k odsávacímu zařízení, před kterým dochází k filtraci. Podle typu znečištění a konkrétního provozu volíme úroveň filtrace – lze použít různé třídy filtrů od G4 až po Hepa 13. Při větším objem určitého typu nečistot se před filtr osazuje tzv. cyklon (cyklický odlučovač pevných částic). Jeho funkcí je zachytit větší množství nečistot a tím zabránit rychlému zanesení filtru.

V arzenálu našeho vybavení nechybějí ani tzv. dmychadla. Díky velkému podtlaku zvládnou vysávat velké objemy tekutých a těžkých nečistot a dopravit je na velkou vzdálenost. Zde je využití cyklonu většinou nezbytné.

Postupujeme v souladu s normami asociace NADCA, které stanovují nutnost udržet při čištění celý systém v podtlaku, aby se žádné nečistoty nedostaly z potrubí do okolního prostoru. Jako jediní ve střední Evropě jsme držiteli certifikace ASCS (Air Systems Cleaning Specialist), kterou si u asociace NADCA pravidelně obnovujeme.

Článek Odsávání a filtrace nečistot se nejdříve objevil na Alkion.